V rámci projektu IDZ JMK se dne 19. 4. 2024 uskutečnila odborná exkurze do 2 moderních zemědělských provozů. Žáci navštívili firmu ProFarm Blatnice a Farmu Kožichovice s.r.o.
V přiložených dokumentech si můžete přečíst jejich postřehy a dojmy a podívat se na fotografie z obou podniků …Věříme, že prohlídka moderních hospodářství obohatila žáky o nové praktické zkušenosti a pomohla žákům zorientovat se v trendech současného zemědělství.
Ing. Helena Rokoská
- EXKURZE NA FARMY 4.0
Dne 19. 4. 2024 žáci z 3.A oboru Agropodnikání absolvovali odbornou exkurzi, při které navštívili farmy používající pro svou výrobu moderní technologie.
Jak exkurze probíhala?
První návštěvou byla ProFarm v Blatnici, kde nám pan Ondřej Doležal představil, jejich precizní zemědělství a seznámil nás s různými systémy, které tam používá (RTK-autopilot, ISOBUS). Zabývá se hlavně pěstováním pšenice ozimé – 50%, řepky ozimé – 25%, kukuřice na zrno – 12,5%, plodin vážící dusík (jetel, sója, bob) – 12,5% a z živočišné výroby výhradně chovem prasat. K jeho nejvýznamnějším inovacím patří výstavba nové kompostovací plochy, vybudování technologické haly, doplnění kompostovací linky teleskopickým manipulátorem KRAMER KT447, nákup rozmetadla BERGMANN TSW 6240 W pro aplikaci vyrobeného kompostu na zemědělsky obdělávanou půdu.
Potom jsme autobusem přejeli do farmy v Kožichovicích, která se zaměřuje hlavně na hydroponické pěstování rajčat (odrůdy Brioso, Cherry Xanada, Verunka). Ty pěstují ve skleníku v kokosové drti s pravidelně dodávanými živinami. Zahradnické práce jako jsou např. sadba, řez a vyvazování provádějí převážně na zvedacích plošinách. Závlaha, větrání a vytápění ve skleníku jsou řízeny automaticky přes počítač. Poté co nás provedli jejich pěstebním postupem, nás zavedli do fóliovníku, kde jsme si mohli nabrat přebytečné jahody a posoudit tak jejich kvalitu.
Z dnešní exkurze jsem si odnesl to, že dnešní zemědělec musí být už tak trochu napůl ajťák, protože pracuje s různými technologiemi, jako jsou např. navigační, řídící a komunikační systémy. A hlavně to, že když se tomu člověk věnuje a něco pro to dělá, tak se nemá vlastně čeho bát.
Aleš Carda, 3. A
2. Exkurze do ProFarm Blatnice
Dne 19.4.2024 se třída 3.A zúčastnila Exkurze do ProFarm Blatnice, která je i Demonstrační farmou Ministerstva zemědělství České republiky. Podnik se nachází na pomezí Jihomoravského kraje a Kraje Vysočiny. Podnik hospodaří na 250 hektarech. Jejich skladbu plodin v osevním postupu tvoří 50% pšenice ozimá (hlavně krmné odrůdy), 25 % řepka olejka, 12,5% kukuřice na zrno, 12,5% jetel inkarnát nebo jiné plodiny vázající vzdušný dusík a ¼ meziplodin.
Podnik má i vlastní živočišnou výrobu ve formě dvou vepřínů. První vepřín je porodna s kanci prubíři, druhý vepřín slouží jako předvýkrm prasat, kdy se selata odstavují ve 3 týdnu stáří a následně se po dosažení váhy 30 kg prodávají. Do budoucna má majitel firmy v plánu postavit i stáj na výkrm prasat s následným prodejem. Krmivo jim dodává Agrovýkupu Moravské Budějovice vlastní receptury. Firma jim dodává potřebné suroviny a zpětně se jim vrací namíchané krmné směsi. Dále ještě dodávají slámu do drůbežáren a slepičáren v Moravských Budějovicích a následně zpětně odebírají použitou podestýlku na hnojení svých polí.
Podnik sváží z okolních vesnic a měst bioodpad, který následné zpracovává (drcení, přesypávání, překopávání) na kompost, který následně využívá na svých polích. Ročně vyrobí cca 6 000 tun kompostu, který používají jak k základnímu hnojení, tak i k přihnojování.
Používají zde i spoustu prvků z precizního zemědělství: RTK řízení strojů, z kompostů a podestýlky dělají rozbory, aby zjistili obsahy živi. Každé 3 roky provádí na celé ploše rozbory půd v 3 ha rastru, při aplikaci prasečí močůvky používají na fekálních vozech přístroje, které dělají okamžitý rozbor močůvky na živiny (HarvestLab), výnosové mapy a variabilní hnojení.
Jsou zde zkoušeny i různé formy zpracování půdy: primárně bezorebné zpracování půdy a různé formy strip-till / no-till / tj. půdoochranného a regenerativního zemědělství. Po ukončení přednášky jsme si prohlédli používané mechanizační prostředky.
Další naší zastávkou byly skleníky v Kožichovicích. Zde se nás ujala paní agronomka s vedoucím provozu a celý jejich podnik nám ve stručnosti popsali.
Dozvěděli jsme se, že skleník, které vidíme byly postaveny v roce 2019 a jejich rozloha činí 3 ha,
z toho u 2,2 ha je možné používat svítidla na přisvícení. V tomto skleníku mají největší zastoupení rajčata, další pěstovanou rostlinou jsou zde jahodníky a v malém množství se zde pěstují i salátové okurky.
Další zajímavostí bylo, že rajčata zde nepěstují v substrátu, ale v kokosové drti. Po tomto krátkém představení jsme se přesunuli k laguně o objemu 16 000 m3, kde se zachytává dešťová voda ze střech skleníků a budov spolu s vodou, která po zalití rostlin steče zpět a následně by tak nebyla využita.
Při cestě jsme mohli vidět dva sady se švestkami odrůdy Čačaňská lepotica. Na jednom ze sadů bylo dokonce možné vidět i sítě proti poškození kroupami.
Další naší zastávkou byl skleník, kde se pěstují jahody. Zde jsme mohli vidět, jak se jahody pěstují v truhlících, které jsou zavěšené vysoko tak, aby jejich sklizeň byla co nejsnazší. Dále se jahodníky upravují způsobem, aby všechny jahody rostly na boku a mezi nimi nebyly žádné listy. Do těchto truhlíků je přivedena voda s živinami, která se míchá. Nakonec jsme mohli ochutnati tyto jahody.
Následně jsme se přesunuli do čistírny, kde se dešťová voda čistí od nežádoucích nečistot. Po prohlédnutí jsme se dostali do skladu. Zde jsme viděli spoustu přepravek, ve kterých se zboží dodává dále k distributorům. Z tohoto skladu jsme mohli nahlédnout do skleníku, kde se pěstují rajčata, ovšem přímo do skleníku nás nepustili z důvodu zanášení houbových chorob a virů.
Dále jsme se přesunuli do objektu, kde jsme mohli vidět dvanáctiválcový motor značky CAT, který díky generátoru vyrábí část elektrické energie nejen pro skleník, ale i z tepla motoru se vytápějí další skleníky, ohřívá se voda a pomocí zařízení podobnému ledničce se i chladí sklady s produkty. Další zajímavostí byla nádrž na močovinu (Adblue), která zbavuje zplodiny z motoru oxidů dusíku. Tyto zplodiny pak mohou sloužit na dodávání oxidu uhličitého do skleníků, který rostliny potřebují k fotosyntéze.
Na závěr jsme se se zaměstnanci rozloučili a mohli jsme si zde v podnikové prodejně nakoupit produkty vypěstované ve sklenících.
Celou exkurzi jsme si tedy hodně užili. Obohatila nás o další znalosti z výuky předmětů: Praxe Pěstování rostlin, Chov hospodářských zvířat, Ekonomika a podnikání.
Adam Čepička, Matyáš Čech, 3. A
